Jak to všechno začalo
Moje cesta do světa cestovního ruchu
Když jsem byla na vysoké škole, nikdo z nás netušil, že moje kariéra skončí v přírodě. Byl to vlastně úplně náhoda. V létě 2010 jsem vedla skupinu vysokoškoláků na tábor do Šumavy. Byl to chaos a zároveň překvapivě skvělý čas. Právě tehdy jsem si uvědomila, že mám rád lidi a přírodu. A že je to fakt práce, kterou chci dělat.
Po skončení studií oboru Cestovní ruch na Vysoké škole ekonomické v Praze jsem pracovala v klasickém cestovním ruchu. Mezinárodní zájezdy, letenky, hotels. Nic z toho mě ale nenadchlo. Pak přišel zvrat — můj dědeček. Bylo mu 72 let a říkal, že už nemůže do přírody, protože všechny cesty jsou moc těžké. Bylo mi líto to slyšet. Věděla jsem, že to není pravda. Prostě jenom potřeboval někoho, kdo by mu ty cesty přizpůsobil.
Začala jsem s ním chodit po lokalitách kolem Prahy — Šáreckým údolím, Divokou Šárkou, Petřínem. Mapovala jsem trasy, zjišťovala, kde jsou lavičky, kde je pitná voda, která místa jsou přístupná a která ne. Pak jsem to samé začala dělat s jeho přáteli. A pak s jejich přáteli. Za pár měsíců jsem vedla pravidelné skupiny seniorů. To bylo v roce 2016.
Dnes vedeme asi 15 až 20 procházek měsíčně. Nejsem si jistá, kolik lidí jsem během těch let provázel — určitě víc než 200. Každý z nich měl jinou příběh, jiné potřeby, jiné limity. Učila jsem se od nich. A ta znalost, kterou jsem získala — o tom, jak bezpečně, pohodlně a s radostí chodit do přírody jako senior — je přesně to, co chci sdílet teď. Když jsem se připojila k Sdbsolution, věděla jsem, že to je místo, kde můžu dělat to, co mě baví. Psát, vzdělávat, pomáhat.